MEDITACE

„Ve změně je síla“

Než začneš meditovat, vytvoř klidné zázemí, můžeš použít vůně.

Vstup do meditace ti usnadní protažení těla a dech. Zvol pozici, která ti je pohodlná.

Vnímej své tělo, nechej se obejmout voňavým květem. Esence vůně prosakuje všemi póry tvé kůže, nadechuješ vůni květu, tělo mění teplotu, stáváš se tím květem. Tvé břicho je středem květu, vyrůstají z něj okvětní lístky, cítíš jeho zvláštní sílu pevnosti a svěžesti. Celý květ vysílá frekvenci, můžeš ji zachytit jako chuť, vůni, vibraci. Intenzita se pozvolna zvyšuje, až dosáhne vrcholu, po chvíli klesá. Květ se zapouzdřuje do zelené slupky. V jeho nitru vzniká nové semínko, kolem něj se utváří dužina. Povrch kůže těla vypadá jako slupka.

Stáváš se plodem. Rozpínáš se a smršťuješ několikrát za sebou.

Padáš k zemi, chvíli se na jejím povrchu pohybuješ, setrvačnost tě zastaví.

Země se otevírá, pojímá tě jako zralý plod do sebe. Ocitáš se v hlubině země. Odpočíváš.

Mezi tebou a povrchem je úzký pruh světla. Touto cestičkou vzhůru vyrůstá dlouhý zelený klíček; vystupuje na povrch, mění se v novou rostlinku. Fouká vítr, prší. Sílíš a rosteš. Slunce svítí. Sněží. Jsi pod pokrývkou bílé hmoty. Ticho.

Procházíš dalšími cykly. Z rostlinky se stáváš stromem. Cítíš jeho sílu v celém těle.

Na větvích vyrůstají zelené lístky, je jich mnoho. Z pupenů na větvích se tvé květy mění v plody. Dozrál/a jsi. Voníš.

Po čase se tělo tvého stromu rozkládá na kusy voňavého dřeva, ležíš oddaně na zemi. Tělo v prostoru stále žije jako otisk v podobě světelné aury. Odpočíváš po dlouhé cestě.

Rytmus tvého dechu života splývá s rytmem Země. Ještě to nekončí.

Otevíráš se oceánu Světla, jehož kanály proudíš ke Zdroji. Jsi Světlem.

Duch rozhodne o tvém pokračování.

Poděkuj za dar života. Uzemni se a pokračuj v cestě…

Život na planetě Zemi se děje v cyklech.

Už nepochybuj o Lásce, to bys pochyboval/a o sobě.

Dovol své Duši a srdci zpívat.

Vědomým pozorováním vnímej poselství, které vychází z tvého těla.

OK 2021