Můj příběh aneb Duše terapeutky

Narodila jsem se v rodině plné protikladů. Přišla jsem na to, že jsem se do této rodiny narodila, abych v sobě tyto protiklady smířila a zároveň si uvědomila, že pokud chci ve svém životě obstát, potřebuji být k sobě tolerantní, nebrat život ani sebe tak vážně. Jednoduše jít ke svému středu nikoli se nechat mást úsudky a představami druhých. SVOBODA je moje cesta.

V dětství jsem si hodně hrála na paní učitelku a doktorku. Babička o mne říkávala: „Olinečka, to je naše doktorečka“. V raném dětství jsem měla vize. Viděla jsem například, že neřízená konzumace jídla a pití vede k nemoci a obezitě. Děda mne oslovoval: „Filosofko!“ Jako dítě mne to uráželo, nelíbilo se mi to, ale s postupem času jsem si uvědomila, že děda ve mně viděl jistý druh potenciálu. Vlivem komunistické doby a výchovy mé schopnosti otupěly a jasnozřivé schopnosti se upozadily.

Vystudovala jsem pedagogiku, obor předškolní výchova, ale ve školství jsem dlouho nevydržela, neboť jsem měla možnost vycestovat na delší dobu do zahraničí. Učitelka v mateřské škole je krásná kreativní činnost, nicméně školský systém můj kreativní potenciál a radost z práce totálně ubíjel. Vycestovala jsem do Švýcarska. Hurá svobodo, bohatá země! Život s minimálním množstvím volného času, kde prioritou byla honba za výdělkem mne přestala naplňovat, jakmile jsem onemocněla. Cestu zpátky do České republiky, kde jsem se narodila, jsem ještě vzala přes Kalifornii. Po návratu brzy založila rodinu a hledala uplatnění v zaměstnání, obor marketing v oblasti obchodu. V zahraniční firmě jsem díky těhotenstvím nevydržela dlouho. Práce zde mi ukázala, že obchod není moje cesta. Jediné, co se mi zde líbilo, bylo sdílení s lidmi.

V roce 2000 jsem zažila osudový zlom. Když jsem se pohybovala po psychickém dně, napadlo mne zvednout víko toho dna. Ejhle! Objevila se spousta Světla, život šel dál a já zjistila, že jsem plně jasnozřivá (chodící rentgen).

Maminka mne v tu dobu podpořila, přihlásila jsem se na kurz psychotroniky, poprvé slyšela slovo čakry a začala vnímat energie. Masérské kurzy i kurzy automatické kresby mne oprávnily k tomu, abych mohla pracovat s tělem. Bohužel jsem u maséřiny nezůstala ke škodě klientů, kteří milovali doteky, ale přitom nechtěli nic hlubšího řešit. V roce 2013 jsem vydala první knihu „ŘEKA ŽIVOTA“ s podtitulkem Aktivní mysl. V praxi i životě jsem dospěla k poznání, že lidé jsou ovládání a nemocní díky své vlastní mysli, rep. jejímu chybnému nastavení, které se projevuje v jejich jednání a postojích. Přednášela jsem na téma: MYSL, SRDCE, VĚDOMÍ a vedla MEDITACE. Masérská praxe pro mne byla dáváním. Dávání jsem provozovala až do roku 2014, kdy u mne došlo ke stavu vyhoření, který provázel rozsáhlý zánět v těle.

V té době jsem odmítala styk s veřejností, všechno mne unavovalo, nebavilo, střídala se nemoc za nemocí. Chtěla jsem domů, tam, kde by mohlo být mé Duši dobře. V meditaci jsem požádala průvodce, jestli bych mohla jít na chvíli domů, odkud pochází moje Duše. Za několik měsíců jsem opravdu mohla navštívit domovské místo, odkud pochází má Duše, šlo o astrální vycestování. Pozdravila jsem se s rodinou mé Duše. Od té doby vím, že jsem na Zemi jen na návštěvě, abych zde nabyla poznání, zažila samu sebe v těle a bohatá na zkušenosti se vrátila zpět.

Snažila jsem se hledat různé cesty k uzdravení. Že prožívám syndrom vyhoření, jsem se dozvěděla v ájurvédském centru na Srí Lance, kam mne přivedl sen, který se mi zdál v noci. Někdo se mne ve snu ptal, jestli chci lékaře klasické nebo ájurvédské medicíny. Volba byla jasná. První otázku, kterou ájurvédský lékař Nalindra při první konzultaci položil, byla: „JSTE ŠŤASTNÁ VE SVÉM ŽIVOTĚ?“ Rozplakala jsem se a odpověděla: „Nejsem dobrá pro život.“ Intenzivní léčba trvala 14 dní, obsahovala masáže, rozhovory, čakrové terapie, akupunkturu, jógová cvičení, důkladnou očistu trávicího systému pod dozorem lékařů, odpočinek a zdravou stravu, dle ájurvédy typ Pit, Vát. Léčení se podařilo. Při akupunktuře z Duše vystoupil zasunutý žal. Během návštěvy buddhistických mnichů v našem zařízení jsem byla vyzvána, ať se účastním ceremonie. Mým úkolem bylo každému z účastněných přinést k požehnání pokrm a nápoj. Dozvěděla jsem se, že tato příležitost byla vytvořena pro moji Duši, abych si uvědomila, že jsem pro život žádoucí a mimořádná žena.

Začala jsem vnímat skutečnou Oldřišku: milující a milovanou. Ze Srí Lanky jsem odjížděla s pocitem: NEW BORN.

Škoda, že si někteří lidé neuvědomují, že jsou milováni a milující, zmizel by boj o moc a Lásku, frustrace a zloba, nenávist a smutek.

vím, že na to, abych naplnila svůj život, není nutné se nechat manipulovat, být poslušnou a hodnou holčičkou. Za prioritu považuji naslouchat potřebám své Duše. Realizuji svůj život laskavě a ohleduplně k ostatním a přírodě. Říct okolí NE, k životu patří. Jakmile překračuji hranice svých přesvědčení a myšlení, dochází k situacím, které nevymyslím, naplňují se mé sny. Když si dovolím neposlouchat své ego, dostávám v životě mnohem víc než očekávám.

Asi dva roky po vyléčení syndromu jsem udržovala masérskou praxi s minimální intenzitou. Mé působení se posunulo od těla k Duši od dávání k přijímání. Začala jsem se vzdělávat pro vykonávání terapeutické praxe. Ještě někdy mezitím začalo docházet k vnitřnímu prozření, čím dál více se objevovaly moje stíny, vystupovaly na povrch traumata, emoce a bolavé situace z dětství a dospívání, ba dokonce minulé životy. V mém slovníku i praxi se začaly objevovat výrazy jako tranformace, mysl a vědomí. Opouštím masérskou praxi, abych se za nějaký čas ujala nové role, terapeutky.

Během přestávky u mne probíhal proces intenzivní vnitřní transformace. Přestala jsem se věnovat klientům a začala se více věnovat sobě a rodině. Během pracovní přestávky jsem se věnovala spisovatelské činnosti, toulala se přírodou, fotografovala, očišťovala se a nabíjela. Pobyty v lese mne naplňovaly absolutní svobodou. Jednou v noci jsem ve snu byla vyzvána, ať napíšu druhou knihu. Odjela jsem do milovaných rakouských Alp do srdce Národního parku Vysoké Taury, do místa, kde se cítím být absolutně šťastná. Během putování přírodou v nadmořské výšce 2000 m jsem zažila něco unikátního. Zření. Viděla jsem ochránce přírody ve světelné podobě, nazýváme je bytostmi přírody, elementály. Vnímala jsem jejich přítomnost a dokonce mezi námi došlo ke komunikaci. „Zazpívej“, vyzvali mne, abych zpívala. Klid mi dodal odvahu a skutečně jsem začala zpívat: „Matko Země, provázej mne jemně“. Zření. Matka Země otevřela své nitro a já do něj vstupovala vrstvu po vrstvě až k jejímu středu, jádru, srdci. Od té doby vím, že je živá. Matka Země, příroda, je živý organismus!

Nastal přesun od vnímání spirituálních světů do vnímání zemských sil a Světla. Vím, že existuje tady a teď, přítomnost v těle. Objevila jsem VESMÍR SRDCE a VĚDOMÍ.

Má první slova v knize zněla: „Je čas probudit srdce!“.

Tvoření knihy „Moře života“ mne propojilo s vědomím Země. Pobyt v alpské přírodě a psaní této knihy mi pomohlo osvobodit se od malých destruktivních myšlenek představitelů církve i těch, kteří vyznávají náboženství nebo spatřují pravdu v názorech. Pravda je jinde, vím to.

Na několik týdnů jsem šla za pracovní zkušeností do Rakouska. Pracovala jsem zde, abych pokryla náklady na pobyt a cestování. Poznávala jsem život Rakušanů a vnímala, že se v této zemi cítím být doma, v kořenech, srdcem. Práce v pohostinství mne však přivedla k uvědomění, že servírkou nezůstanu, neboť jsem Duší terapeut a jiná už nebudu!

V září 2019 se vracím do praxe, ve které naplňuji potenciál mé terapeutické i dobrodružné Duše, jelikož nahlížet do lidského nitra je dobrodružná cesta.

Ve volném čase se vydávám na krátké i vzdálené cesty za poznáním, ale i odreagováním. Abych mohla být nápomocna druhým, musím mít především načerpáno pro sebe. Vyvažuji přijímání a dávání. Propojuji se s Univerzálním vědomím Země, načítám informace a předávám je lidem v mém okolí ústně nebo psaním.

Uvědomuji si však, že tu nejsem jen pro práci. Poslání Duše není jen práce, ale i zábava a zážitky!

Interakce s lidmi ať v privátní nebo pracovní praxi mi přináší víru, že vše je v pořádku a pokud ne, obrátí se to v dobré. Procházíme zkušenostmi, které jsme se už dávno předtím rozhodli prožít. Mnozí z nás už jsme vědomé bytosti, dokážeme situace ovlivnit tvořivým způsobem.

Objevujeme v sobě skrytou sílu, neomezené dimenze Lásky, lehkost, důvěru a také konečně radost ze života, kterou provází vnitřní klid, mír a radost!

Transformace z nás má učinit lidské bytosti, šťastné, prožívající radost ze života se záměrem naplnit se Láskou od prstů na nohou až po uši.

Mít život svůj i ostatních v úctě a chovat se k přírodě ohleduplně je základ šťastného života na krásné planetě Zemi, kterou jsme si z nějakého důvodu ke své inkarnaci vybrali.

Ničeho se nebojte, dech je tím, co vede a řídí náš život!

S láskou Oldřiška, 2019